sobota 23. dubna 2016

Zbrane zo Slovenska si vozili teroristi aj britské podsvetie, zadržali desiatky samopalov

Denník Guardian priniesol príbeh desiatok expanzných samopalov, ktoré sa na ostrovy dostali z malej predajne v Partizánskom. Z obchodu mali pochádzať aj zbrane nájdené u útočníkov na redakciu Charlie Hebdo


Partizánske a Zalaba. Prvé sú neveľkým mestom, ktoré preslávila výroba obuvy, druhá dedinka s dvoma stovkami obyvateľov. Ospalé provinčné miesta, do ktorých však vedú stopy členov britského zločineckého gangu, ktorý sa na ostrovy pokúsil nelegálne prepašovať dvadsaťdva kalašnikov AK-47 a deväť samopalov vzoru 61, prezývaných škorpión.
Denník Guardian vo štvrtok publikoval text o tom, ako si dvaja Briti z mesta Kent, 25-ročný Harry Shilling a 30-ročný Michael Defraine, vyhliadli obchod so zbraňami v Partizánskom, kde postupne nakúpili tri desiatky už raz znefunkčnených zbraní.
Všetko prebehlo legálne. Obchod vysvetľuje, že do vlaňajšieho leta, keď ešte platil starý zákon o zbraniach, nemohol žiadnemu cudzincovi brániť v tom, aby si od nich takéto zbrane odniesol.
Takzvané expanzné zbrane sa prerábajú z funkčných zbraní tak, že sa do ich hlavní privaria oceľové kolíky. Vďaka tomu z nich nie je možné strieľať ostrými nábojmi, ale len slepým strelivom. Profesionáli na čiernom trhu však vedia tieto zbrane sfunkčniť tak, aby mohli opäť zabíjať.

Budú k nim aj cukríky?

Britskí kriminalisti začali sledovať gangsterov z Kentu, ktorí sa pred tým venovali obchodu s drogami, vlani v marci, tri mesiace po útoku na redakciu francúzskeho satirického mesačníka Charlie Hebdo. U útočníkov vtedy našli prerobené expanzné zbrane z obchodu AFG v Partizánskom.
Pohyb Shillinga a Defrainea monitorovali aj pomocou satelitov a zistili, že sa ich Audi objavilo na niekoľkých adresách v Rumunsku, Maďarsku a v slovenskej dedinke Zalaba, ktorá je od Partizánskeho vzdialená asi sto kilometrov. Okrem toho im odpočúvali aj mobily.
celý článek ZDE
zdroj : https://dennikn.sk

Orbán: EU se vydala pod vedením Merkelové na pospas Turecku

Evropská unie se pod vedením německé kancléřky Angely Merkelové "vydala na pospas Turecku" v rámci uprchlické krize, přičemž není "možné předpovědět" důsledky tohoto kroku. Prohlásil to maďarský premiér Viktor Orbán v rozhovoru pro nové vydání německého týdeníku Wirtschaftswoche.


"Bezpečnost Evropské unie nemůže být v rukou mocnosti, která je mimo EU," podotkl maďarský premiér. Orbán zároveň kritizoval příslib EU zaplatit Turecku tři miliardy eur (81 miliard korun) na vypořádání se s uprchlíky na svém území, po nichž by v budoucnu měla být vyplacena další stejná částka. "Není možné předvídat, jak tohle skončí," řekl šéf maďarské vlády.

video : Viktor Orbán o migrační krizi. Buďme realisté (cz titulky)

Orbán zdůraznil, že připojil svůj souhlas s březnovou dohodou EU s Tureckem za podmínky, že unie bude také chránit své hranice. Podle něho "dělá Brusel chybu", když se zaměřuje hlavně na přerozdělování uprchlíků mezi členskými státy EU, místo aby chránil svoje hranice.

Maďarsko rezolutně odmítá přijímat uprchlíky podle přerozdělovacího systému prosazovanému Evropskou komisí. Loni v létě, kdy se do Evropy začaly stěhovat statisíce uprchlíků přes Turecko a Řecko, vybudovalo na své jižní hranici plot, který migrační tok odklonil přes západobalkánské státy.

video : Viktor Orbán. EU selhala

Merkelová, předseda Evropské rady Donald Tusk a místopředseda Evropské komise Frans Timmermans dnes navštíví turecký Gaziantep, kde posoudí situaci syrských uprchlíků žijících na hranici se svou vlastí. Setkat se mají s tureckým premiérem Ahmetem Davutogluem.

Galerie sluníček. to je prostě hnus

Ano. Tito všichni přijímají










Uctíváme zlaté tele aneb neziskovka, studna beze dna

Neziskové organizace jsou v naší zemi uctívány, doslova, jako zlaté tele. Jsou předmětem obdivu. Lidé se doslova klaní v posvátné úctě, před tím nesmírně humánním posláním těchto organizací a pracovníci těchto zařízení jsou považovány téměř za hrdiny. Neustále se do nich cpou, doslova hází peníze, jako do bezedné studny, která se nikdy nenaplní a její jícen žádá více, více a více. 




Název, Nezisková organizace, zní naprosto nevinně. Člověk by si myslel, že tyto organizace skutečně pomáhají lidem v tísni, že v nich pracují dobrovolní pracovníci, kteří mají více vyvinutý cit pro sociální spravedlnost a soucit s trpícími, než my, ostatní, obyčejní lidé.
Jediné, co je na tom pravdy je, že to opravdu nejsou obyčejní lidé. Lidé, s vysoce vyvinutým smyslem pro okrádání státu a schopností dokonalého maskování svých špinavých zlodějských praktik, vskutku nelze nazvat obyčejnými lidmi. Dnes již není žádným tajemstvím, že více než polovina peněz, které tyto takzvané neziskové organizace dostávají, končí v kapsách hamižných manažérů neziskovek a v kapsách vybraných pracovníků těchto organizací. S oblibou v nich pracují studenti, nebo čerství absolventi vysokých škol, kteří jsou naprosto neschopni uchytit se v jiném oboru. Velice často jsou to studenti humanitárních věd, tedy lidé, kteří si toto studium vybrali cíleně. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, tak proč za to nebýt dobře zaplacen?


Peníze, které tyto pažravé organizace od státu dostávají, mají doslova nekontrolovatelný tok a to rovnou několika směry. Ovšem, ten nejsilnější proud, ovšem prochází tou nejsilnější peněžní trubkou, a to rovnou do kapes těchto pracovníků. Záhadné jsou i machinace těchto nenasytných spolků s nemovitostmi. Dostávají dotace od státu na různé nemovitosti a uzavírají se státem podivné smlouvy, které jim zaručují, že dotované nemovitosti, které mají sloužit především potřebným lidem, po uplynutí určité doby, získají do svého vlastnictví právě ony neziskové organizace.
V překladu do lidské řeči to zní asi takto. Stát jim dá peníze na odkoupení a renovaci nemovitostí, zpravidla bytových jednotek, za peníze státu jsou zrenovovány a pak po uplynutí pěti let se tyto nemovitosti bez dalších komplikací automaticky stávají majetkem těchto zlodějů. Tito si pak s nově nabytým majetkem mohou hospodařit dle své vůle. Tak tomu se říká splnění amerického snu! Ještě tomu chybí reklamní slogan! Chcete bezpečně, jistě a bez rizika zbohatnout? Založte si neziskovku!


Americký sen na české půdě!
Přátelé. Do kdy? Do kdy budeme dobrovolně a bez reptání trpět tyto zlodějské manýry státu a státem dotovaných neziskovek, které mají větší zisky, než kterákoli střední, soukromě vlastněná firma, ve které se musí všichni velice dobře ohánět, aby firma dosáhla zisku? Do kdy?
Toto vše by nebylo možné, kdyby celý tento zlodějský projekt nepodporovala vláda.

Zdravý selský rozum říká, že schody se mají zamést od shora dolů. Dokud bude při moci současná vláda, máme velikou šanci k tomu, že až tato vláda v nejbližším řádném volebním období skončí, nezbude již v naší zemi kámen na kameni. Vše nasvědčuje tomu, že nejvyšším krédem vládnoucí moci je, po nás potopa!

zdroj : http://www.necenzurujeme.cz/

Komu se hodí uprchlická krize? Turecko vydírá Evropu a teroristé si mnou ruce

Ankara/Berlín – Na Evropu stále těžce dopadá uprchlická krize a stejně jako už od jejího začátku se objevují hlasy, které tvrdí, že krizi někdo úmyslně rozdmýchává, nebo že z ní alespoň těží. Na tuto problematiku se ve své analýze zaměřil Andrés Cala, oceněný kolumbijský novinář a analytik.


Kdo krizi využívá?

Cala podotýká, že za minulý ro do Evropy přišlo více než milion lidí a za letošní rok více než 150 tisíc. „Většina z nich prostě utíká před válkou a zmatkem na Středním východě, ale tyto vlny lidí jsou také zneužívány Islámským státem k šíření chaosu v Evropě a Tureckem k prosazování svých vlastních cílů."

Z uprchlíků se takto podle Caly stala komodita v mezinárodním politickém obchodě. „Tváří tvář nejhorší uprchlické krizi od druhé světové války Evropa – pod vedením zmatené německé kancléřky Angely Merkelové – uzavřela morálně a legálně pochybnou dohodu s Tureckem, ve které se lidé stali figurkami a položkou při vyjednávání," zlobí se.


Tvrdí, že se Evropa snaží tok uprchlíků zastavit tím, že jim zavře dveře a nevpustí je dál. „Evropa se snaží zastavit uprchlíky ucpáním díry v Řecku, skrze kterou přichází 85 % imigrantů. Ale tím Evropa ignoruje svou zodpovědnost za miliony, kteří prchají před násilím zejména v Sýrii, Iráku a Afghánistánu, kde probíhají konflikty, které západní aliance nedokázala vyřešit a v některých případech i začala nebo zhoršila."


Výhody pro Turecko

Této situace pak podle Caly využilo Turecko, které díky své geografické pozici slouží jako most do Evropy. Uprchlíci se tak podle něj pro Turecko stali pákou při vyjednávání. „Někteří to mohou nazvat i nucením nebo vydíráním; vyhrožuje, že otevře uprchlíkům bránu do Evropy, pokud Evropská unie nebude souhlasit s jeho požadavky na peníze nebo speciální zacházení," podotýká.


Dohoda Turecku slibuje řadu ústupků včetně značné finanční pomoci, bezvízového pohybu po EU a urychlení procesu vstupu Turecka do EU.

Podle Caly Turecko požadované finance na uprchlíky skutečně potřebuje, ale na druhou stranu je podle něj Evropa také „naprosto schopná – i když není politicky ochotná – uprchlickou krizi vyřešit v rámci svých hranic."

„Tím, že to Evropa odmítá, se nejen vzdává svých humanitárních principů, ale zároveň dává moc extremistům v Sýrii a dalším lidem hladovým po válce, kteří zneužívají reakce Evropy vůči muslimským uprchlíkům k tomu, aby si získali přízeň už i tak odcizených muslimů žijících v Evropě."


Snaha o záchranu EU

„Jinými slovy – Evropa nechává Islámský stát, aby si z uprchlické krize udělal mocnou propagandistickou zbraň tím, že odhaluje zapálené odmítání islámu, které se stát po státu objevuje spolu s tím, jak státy zavírají dveře před zoufalými rodinami, které hledají bezpečí a práci," uvádí.
V současné chvíli se vedení EU už podle něj jen snaží zachránit Unii před rozpadem, protože uprchlická krize Evropu zásadním způsobem rozdělila. Lídři EU se tak nyní obávají krajně pravicových, protiimigračních stran a stran, které hlásají odchod z EU. Ty krom uprchlické krize získaly na popularitě i díky teroristickým útokům v Paříži a Bruselu.


„Tyto obavy mohou být přehnané, ale uprchlická krize znovu dostala na povrch ošklivou tvář evropského nacionalismu, která byla po desetiletí ukryta pod moderními evropskými principy humanismu a tolerance. Tuto představu kultivované Evropy nahrazuje reakce mnoha Evropanů, podle kterých příchod imigrantů z Afriky a Středního východu naruší kulturní rovnováhu a štědrost mnoha evropských států."

Současná evropská politika, dohoda s Tureckem a antiislámské nálady tak podle Caly „nahrávají scénáři války náboženství, na kterém se živí Islámský stát," a hrají do karet i tureckému prezidentu Recepu Tayyipovi Erdoganovi, který „doma šlape po lidských právech včetně svobody slova".
Migranti si mezitím s pomocí pašeráků do Evropy hledají jiné – a mnohem nebezpečnější – cesty, „jako je například cesta přes Středozemní moře z Libye do Itálie a z Maroka do Španělska, nebo dokonce proplížení se přes Rusko do Finska."


zdroj : http://zahranicni.eurozpravy.cz/


pátek 22. dubna 2016

VIDEO Romové přišli do hospody a začali řvát. Konzumující host se neudržel, stejně tak hospodská...

Slovenský internet má od čtvrtka nový hit. Skupina Romů, kteří přišli do restaurace a navzdory zákazu zde chtěli kouřit, byla zpacifikována ráznou vrchní a hostem, který přitom ani nevstal od oběda. Jde prý o několikátý incident, při kterém byl Romům v Partizánském zakázán vstup do restaurace.


Skupina Romů ve slovenském městě Partizánské vstoupila ve čtvrtek kolem poledne do restaurace a hlasitě se handrkovala s obsluhou, zda si v restauraci mohou zapálit. Když se tato scéna odehrávala asi minutu, nevydržel jeden z hostů a od oběda směrem ke skupině zvolal: „Běžte do píči, já se chci najíst.“
To přimělo skupinu zajímat se více než o obsluhu o něj, nejmohutnější z nich okamžitě kontroval: „Ty jdi do píči, ty buzerante jeden.“ „Já se chci v klidu najíst,“ trval na svém host. „Tak jez a drž hubu,“ odpálil jej Rom, kterého jeho doprovod raději uklidňoval.
To už si zjednala respekt i rázná servírka a skupinu rychle vypakovala ze dveří. A slovy „Vy jste tu byli naposledy“ jim dala jasně na srozuměnou, jak málo touží je v podniku znovu vidět. Za náležitého ryku prokládaného nadávkami do „kokotů“ pak provozovnu skutečně opustili.
„Je potřeba dát na dveře ceduli ‚Cikánům vstup zakázán,‘ doporučoval odvážný host po jejich odchodu.
Popularita videa, které za jediný den získalo téměř deset tisíc zhlédnutí, jen dokazuje, jak je romská otázka na Slovensku ožehavá. Některé vyloučené lokality, třeba košické sídliště Luník 9, jsou považovány za středoevropskou obdobu ghett, kam si ani úředníci netroufají.
Rozruch vzbudil prezident Andrej Kiska známý svým bojem za lidská práva, když se nedávno osobně do vyloučené lokality Luník 9 vypravil. Kolona s majáčky a nervózní bodyguardi místní Romy očividně zaujaly, slovy o tom, že „je to složitá problematika“ ovšem moc úspěchu nesklidil.



Senátor Doubrava: Američané podle mě vyzbrojují vrahouny z IS

Potoky krve, zhovadilost. A ten turecký vyděrač má sedět v Haagu, ne kasírovat výpalné


Farizejské jednání Američanů a zhovadilosti Evropské unie. Senátor Jaroslav Doubrava si v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz nebral servítky, když reagoval na aktuální geopolitické otázky, například v souvislosti s případnou hrozbou z Ruska: „Promiňte, ale to je taková kravina, že pro ni nemohu najít slušnější výraz. Spousty keců o tom, jakým nebezpečím pro nás Rusko je, ale ani jeden důkaz, ani jeden příklad,“ uvedl Doubrava.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si myslí, že za rostoucím euroskepticismem občanů EU stojí přílišné zasahování do mnoha oblastí soukromého života lidí. Evropský projekt podle něj ztratil část své přitažlivosti, přesto je nadále třeba prohlubovat spolupráci mezi státy osmadvacítky, a to především v oblasti migrace a bezpečnosti. Juncker říká, že udělali chybu. Bude tedy méně směrnic, nebo jde o gesto v souvislosti s výsledkem nizozemského referenda a nadcházejícím rozhodováním ve Velké Británii?
Přílišné zasahování? EU by už dnes nejraději rozhodovala i o tom, jestli potřebuji na WC, a když ano, pak by ráda určila, jestli mohu na malou, nebo velkou a jaký papír použiji na očištění onoho otvoru v zadní části těla! To jsem si dnes uvědomil, když jsme v Senátu projednávali opatření EU ke kontrole nabývání a držení zbraní. Takovou zhovadilost, omlouvám se za výraz, může vydat jen EU. Asi jako když vydala směrnici na pěstování salátových okurek nebo šílenství s vítáním šílenců, kteří, obávám se, že v duchu ideologie zvané islám zlikvidují Evropu. A Jestli Juncker přiznává, že udělali chybu, pak by měl dodat, že ne chybu, ale celou nepřebernou škálu chyb, a kardinálních! Co je nejhorší, nějak se jim nechce tuto smutnou skutečnost přiznat. Můžeme se divit nadšení pro imigranty v Nizozemsku? Můžeme se divit situaci ve Velké Británii? Myslím, že ne. Tam a nejen tam už mají lidé plné zuby Merkelové a jejích vítacích gest.
Server britského deníku The Telegraph přináší informace o tom, že existuje reálná hrozba teroristického jaderného či chemického útoku na Británii a celou Evropu. Varuje před tím Severoatlantická aliance. Obavy z možného jaderného útoku se ještě zvýšily poté, co po útocích v Bruselu vyšlo najevo, že někteří z teroristů potají natáčeli jednoho ze starších zaměstnanců nejmenované belgické atomové elektrárny. Má se také za to, že se teroristé z Islámského státu již dostali k raketám krátkého doletu – zejména k raketám typu země - vzduch – které byly dříve v držení irácké vlády. Navíc každý desátý rekrut Islámského státu je ochotný se jít odpálit. Experti naznačují, že IS by se mohl rozdělit na dvě skupiny – jedna bude bránit území a druhá se půjde odpalovat k nám. Co říci k těmto informacím?

Obávám se, že by to mohla být docela reálná pravda. Dokonce bych viděl jako pravděpodobné, že se IS dostaly do rukou rakety. Možná z toho Iráku, ale také možná od Američanů. Myslíte, že to je příliš tvrdé konstatování? Podívejte se, kolik důkazů, že na území ovládaném těmi vrahouny přistávala americká transportní letadla a vykládala tam vojenský materiál! Podívejte se na svědectví amerických pilotů stěžujících si, že nemohou bombardovat v reálném čase, ale až, tuším, půl hodiny po žádosti o povolení k útoku. Ten dostávali, až když cíl byl vyklizen. Kdo asi ty v cíli vyrozuměl a proč? Považuji to za farizejské jednání Američanů v celé této oblasti. Podvod k útoku na Irák, stejný podvod na Libyi. V Sýrii už jim to tak nevyšlo, tak nastoupil IS se svými vrahy!
Ve Velké Británii odstartovala kampaň k referendu o setrvání země v EU. Řada politiků i analytiků po celé Evropě před vystoupením Británie varuje, prý by to byla katastrofa pro obě strany a ve finále by došlo také k oslabení vlivu USA v Evropě, což by mohlo mít negativní dopad na naši bezpečnost. Oproti tomu třeba bývalý prezident Klaus řekl, že pokud Britové z Unie odejdou, nestane se vůbec nic. Nakolik je možné jednoznačně říci, jaké důsledky by britský odchod měl nebo neměl?
Spíše bych souhlasil s V. Klausem. Je to velká a hlavně hospodářsky silná země. Nepochybuji ale, že EU by se jí velmi intenzivně snažila odchod „osladit“. Její provázanost na ekonomiku EU je veliká. Nemusíme si říkat, že EU by měla možnosti, jak jim odchod znepříjemnit. Jiná otázka je, jestli by to nebyl impulz na totální rozklad EU, jestli by to nenastartovalo stejné touhy v dalších státech. To by se sen Německa o nadvládě Evropě položil a začali bychom si konečně zase vládnout sami. Není to špatná představa!

Na bratislavské konferenci GLOBSEC zazněla důrazná varování před Ruskem. Polsko si přeje rozmístění vojenských kapacit na území svém i dalších částí východu Aliance; zazněla též teze, že Rusko se snaží rozložit EU, přičemž je mimořádně aktivní i v Česku a na Slovensku. Generál Pavel varoval, že bude jasně řečeno, kteří spojenci v NATO nedodržují předepsaná 2 % HDP na zbrojení. Čímž myslel i ČR. Do jaké míry lze s jednotlivými klíčovými závěry souhlasit?
Promiňte, ale to je taková kravina, že pro ni nemohu najít slušnější výraz. Spousty keců o tom, jakým nebezpečím pro nás Rusko je, ale ani jeden důkaz, ani jeden příklad. Amerika má téměř dvě stovky vojenských základen mimo své území. Rusové, pokud vím, dvě. Ani jednu v blízkosti Ameriky. Agresorem, a to moc nebezpečným, je ale Rusko. Amerika pod pláštíkem NATO za cenu desetitisíců zabitých civilistů utrhla od Srbska Kosovo. To prý bylo v souladu s mezinárodním právem. Rusko přijalo Krym, kde se v řádném referendu vyslovilo přes devadesát procent obyvatel pro návrat k Ruské federaci, a ejhle, to je anexe, to je porušení mezinárodního práva! Amerika zničila možná už stovku státních zřízení, která měla tu drzost, že neposkakovala podle toho, jak jim bičem práskala. Nebezpečné ale pro svět je Rusko!
Konference GLOBSEC se zúčastnila také exministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová, která uvedla, že Spojené státy se ve světě musejí angažovat a měly by být připravené vyvíjet aktivity po celém světě, a to nejen vojenské. Výzvy na oslabení transatlantického spojenectví, či dokonce k rozpuštění NATO jsou podle ní velmi nebezpečné. A nejlépe na funkci prezidenta USA je prý připravena Hillary Clintonová. Co říci k těmto jednotlivým bodům?
To, jak Albrightovou pohrdám za ta zvěrstva, která dopustila při likvidování Jugoslávie a Jugoslávců, kteří ji zachránili před stejnými zvěrstvy páchanými Němci, jsem psal už několikrát. Na vlastní oči jsem viděl ty potoky krve, které za ní jsou. Překvapila by mě, kdyby hlásala něco jiného než to, co Američané dělají i v této době. Likvidaci nepohodlných států nebo států, které si vyhlídli pro své rejdy, pro své válečnické choutky proti Rusku. Já doufám, že se americkým voličům už toto přestane líbit a nezvolí do čela Clintonovou. Vzpomeňme na řádění „Železné lady“ v Anglii. To by bylo obdobné. Myslím, že Trump by mohl, alespoň to hlásá, nastolit realističtější politiku, ne politiku zbídačování a smrti v nepohodlných zemích.
Helmut Kohl varoval, že Evropa nemůže pojmout miliony chudých imigrantů a že je třeba jim pomáhat tam, odkud přicházejí. Do jaké míry tím pootočil diskurzem v Německu? Jak se vlastně vyvíjí evropský postoj k věci poté, co funguje – nefunguje dohoda s Tureckem a byla víceméně odmítnuta iniciativa Evropské komise na zřízení společného azylu a přerozdělovacích kvót?
Mnohokrát a myslím, že jako vůbec první jsem řekl, že jestliže si je sem zvala Merkelová otevřenou náručí, tak ať se o ně stará a nestrká je pomocí kvót státům, které o ně nestojí, které v nich vidí to, co jsou. Smrtelné nebezpečí pro Evropu a její kulturu. Jsou to lidé, kteří sem přicházejí výhradně za ekonomickými podmínkami. Navíc přesvědčeni, že vše dostanou zdarma, že na to mají nárok. O práci ani slovo. Ostatně nemyslím si, že nějaké kloudné práce jsou schopni. Nemyslím si, že to byl pouze Helmut Kohl, kdo začal otáčet kolo pohledu na migranty. Podívejte se na premiéra Bavorska. Podívejte se na zvěrstva o silvestrovské noci, kdy primátorka Kolína n. R. svým doporučením ženám, aby se držely na vzdálenost rukou od těch násilníků, vlastně řekla, že vina je na straně těch napadených žen. Zjištění, že to není jen tento případ, ale že k takovým napadením došlo v celé řadě dalších měst. Podívejte se, jak násilnicky se chovají ve Francii, Anglii, ale i v tom snovém Německu. Díky i internetu se o těch případech ví, a to je to, co asi názory ovlivňuje. Kvóty zásadně odmítám.
celý článek ZDE
ZDROJ : http://www.parlamentnilisty.cz/

Disidenti zblbli. Studentům na školách vymývají hlavy a křiví charakter

Lidé, musíte ukázat odpor, jinak nic nezměníte, burcuje Lenka Procházková


O novém „evropském“ zákonu o hanobení tříd, ale rovněž o československé avantgardě v roce 1968 i o mladých umělcích, hovořila na setkání s občany spisovatelka a pedagožka Lenka Procházková. Odpoledního setkání v Domažlicích se zúčastnilo necelých dvacet starších lidí, především komunistů.

Nejdříve seznámila přítomné se svým plánem internetové televize. Založila tvůrčí filmovou skupinu, „…kterou jsem pojmenovala Kostnické náměstí, protože tam bydlím. První film jsme natočili právě na něm a jmenuje se Lavička Františka Havla. To proto, že Václav Havel je chráněná značka. A najdete jej na YouTube a má 11 minut. Teď jsme dotočili další film. Ten se jmenuje Na koberečku a je to o islámu. A bude mít 25 minut.“

Meganáhubkový zákon

Poté se věnovala novému evropskému zákonu,který můžeme nazvat „více než náhubkový“ – o hanobení tříd. „Myslím, že si to náš Parlament nedovolí,“ uvedla k jeho ratifikaci v Poslanecké sněmovně. „Unie nás nutí, abychom jej přijali v prvním čtení bez rozpravy. To znamená – ráno to přečtou a za dvě hodiny to odhlasují. Oni na to spěchají. A proč? Protože běženci jsou třída. Kvůli nim je to dělané. Že nemůžete o nich mluvit negativně, jelikož jde o hanobení třídy. Veškerý Bartošové, Konvičkové – netvrdím, že jsem s nimi na jednom poli –  ale ti budou mít zavřenou pusu již dopředu. Nebezpečí nebude smět být pojmenované. O tom ten zákon je.“  Zavedení hanobení třídy, je podle Procházkové opravdu ponižující. „Že do toho dali  sexuální svobody? My jsme tolerantní národ, nám je to úplně jedno. Slováci z toho ale stojí na zadních. Plánujeme, že v parčíku před Parlamentem, kde je stůl a dvě lavičky, uděláme permanentní petiční stánek, ve dne v noci se tam budeme střídat  Až jim to bude hodně nepříjemné. Jde o  jedinou možnost poslance trochu vystrašit. Ne fyzicky, ale morálně.“
„Já jsem už urazila i pana Zaorálka, který podporoval Majdan. A měli jsme petiční stánek před Parlamentem. A on tam došel spolu se třemi bodyguardy: „Vy se na mne zlobíte?“ A já na to – ne, já vámi  pohrdám.“

Nejslabší článek V4 jsme my!

„Existuje tu existenční strach, že když půjdu na manifestaci, zaměstnavatel mne může vyhodit. Ten plíživý strach láme charaktery. Je třeba lidem vysvětlovat, že to je na nás, oni se sami nepolepší, musí vidět odpor. Jim je dobře. Jaké berou europoslanci platy… Vždyť tam nic nedělají… kdyby dělali, tak by to bylo vidět. Slováci alespoň dovedou formulovat myšlenky. Maďaři a Poláci si taky dovedou dupnout,“ pokračovala Procházková. „Visegrad by mohlo být obrození původní myšlenky. Ale to bychom museli držet pohromadě a my jsme nejslabší článek v té čtveřici. Naše vláda je nesourodá. Jak mohou jít do vlády s lidovci? Voliči sociální demokracie už jsou tak znechuceni, že si myslím, že komunisté mohou i vyhrát volby. To je můj odhad.“ Zde s ní ale většina přítomných nesouhlasila.

Jednodenní volby

„Volby by se měly dělat jeden den, a ne dva,“ zaměřila se na další problém Lenka Procházková. „Co se děje v těch místnostech, které se zavřou? Oni ví, že třeba volilo 500 lidí a není problém mít připraveno 500 lístků tak, aby vyhrála ODS, nebo někdo další. Nezdržovat se jednotlivými obálkami, prostě obsah volební urny vyhodit a dát tam nový. A když se toto udělá v klíčových obvodech, tak se volby dají ovlivnit. Kolem škol mohou chodit policisté, ale kdo je vevnitř, to oni neví, vždyť tam může být někdo dva dny, třeba v tělocvičně.“ Pak se vrátila k sociální demokracii a k opakovanému zklamání touto stranou. „Moje babička říkala – těm nikdy nevěř, ti vždycky zradili. Nakonec vidím, že měla pravdu. A nám připadala jako taková nóbl, lepší levice….“

Druhá plonková generace

„Pracujete s mladými lidmi. Fakulty jsou taková vosí hnízda. Studenti se jen snaží  někam se dostat a mají pokřivený charakter,“ zněla připomínka z pléna. K mladým umělcům z filmové školy Procházková řekla následující: „Oni jsou bez názoru. Chtějí psát horory, takové soukromé blbosti, ale bez důležitého pozadí. Rodinné filmy, ale neukotvené. Říkám, že umění musí být angažované. Kultura má hýbat světem. Umělci musí komentovat, snažit se věci zlepšovat. Oni si vybírají témata, i morbidní, ale to mají z té televize. Jsou ovlivněni. Proto já televizi už deset let nemám. Když se chci podívat  na zprávy, tak si je najdu na internetu. Jim školu platí rodiče. Mají svá auta, ti mladí smradi. Já to říkám s láskou, mám je ráda, ale vadí mi to, protože to není pro ně mravné. Jaký umělec, který byl od začátku bohatý, viděl kriticky  společnost? To si odporuje. Říkají mi – musíš učit! Každá duše je důležitá.“ Proto autorka jezdí do Písku jednou týdně, „…abych ty mladé duše nějak ovlivnila. Oni mají cit, mají talent, ale nemají směrování. Mají kaleidoskopické vnímání světa, ale nevidí chronologii. Protože škola jim to nedala. Anebo politologové, kteří neměli dějepis. Hlavně, že umí anglicky. To je opravdu specializace. Když neumí něco říci česky, k čemu je jim angličtina? Nechci se ale zlobit na ně, to je vina  společnosti. Upustili jsme nad nimi dohled. Nejlepší učitelé odešli, nebo byli možná i vyhozeni. Ti staří tam už prostě nejsou a nemají vliv. Pro mne je školství první a poslední. To je to nejdůležitější. To je jak s polem. Když nezasejete, co vám vzejde? Jenom plevel. A my jsme nezaseli. Už druhou generaci jsme nechali naplano. Samozřejmě, některé rodiny to zachraňují, ale vliv kolektivu a školy je velký a možná dnes větší než vliv rodiny, protože ta má co dělat, aby se uživila a nemá tolik času na děti, jako jsme mívali my. Měli by mít základní vědomosti o národě.“

…jako husité…

„Vstup vojáků Varšavské smlouvy v roce 68? Co by bylo, kdyby sem nevstoupili?“ zněl další dotaz.  „My jsme opravdu tehdy přišli na něco, a ne poprvé, co předběhlo avantgardně dobu. Sociálně, intelektuálně spravedlivá společnost. Ale pochopila jsem, že to udělali z vojenských důvodů. Kvůli Bavorsku, kde NATO rozmisťovalo jaderné hlavice. Ale i tak mi připadá, že šlo o obrovskou chybu, že válka by nevznikla tak snadno. Že kdyby nepřijeli, tak by bylo možné, že by se pomalu  proces rozšířil i na Maďarsko, Polsko a i na  Sovětský svaz. A že bychom byli taková avantgarda jako husité s myšlenkou svobody víry. Východ Evropy včetně toho našeho středu by  daleko předčil kapitalismus, protože by ukázal, že je to efektivní i ekonomicky. Říkám, že s tím tiše souhlasili i Američané. Nebylo v zájmu, aby tady nějaký československý pokus se ujal a, nedej Bože, se toho chytili v Německu. Vždyť tam v té době byly protesty. Šlo o poslední důležitou křižovatku, kterou svět špatně přešel. Vždyť nepokoje byly v Americe, ve Francii. Kdyby se to tehdy propojilo… to oni nechtěli. Museli jedno za druhým zaťápnout. My bychom neodešli z Varšavské smlouvy, my jsme je ctili jako osvoboditele.“
„Když byly volby Zemana, v Praze se hlasovalo pro Schwanzenberga,“ zavzpomínala Lenka Procházková. „Já jsem se tak bála, tak strašně jsem se bála, že vyhraje, protože to by byl konec, protože já ho znám… Dodneška visí některé billboardy v Praze, a přitom je to protizákonné.“ Pak stručně okomentovala disent: „Disidenti, kteří byli dříve v kriminále... asi jim zachutnal sladký život, nebo zblbli.“ „Probudil se v nich svazácký věk,“ znělo z publika. „Rada České televize je vlastně ochranka ředitele, oni odkopávají útoky,“ pustila se do dalšího tématu Procházková. „Za to mají velké peníze. Je třeba zachovat institut veřejnoprávní televize, ale naplnit jej. Ten osmašedesátý byla evoluční křižovatka. Byla vytvořena zábrana, výhybka. Od té doby platí Orwell. My jsme si mysleli za mlada, že on to psal o komunismu.“
K Bruselu a EU uvedla, že bychom měli  být spíše „pátou kolonou“, jako jsme byli v osmašedesátém avantgardou v budování socialismu.“