čtvrtek 16. července 2015

Huml o prasatech, válce i uprchlících, kteří mu nevadí ani za barákem

ROZHOVOR „Neměl bych problém mít uprchlický tábor u nás za barákem,“ říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz poslanec Stanislav Huml, který k tématu přijímání migrantů upřesňuje: „Pokud půjde o humanitární pomoc, budu souhlasit. Když začala krize na Ukrajině, z Donbasu do Ruské federace uprchlo přes milion lidí a také se o ně postarali.“ V rozhovoru také zdůraznil, že nezaznamenal u Ruska agresivitu vůči Evropě. Rusové podle něj hrají spíš obranu.


V minulém rozhovoru pro ParlamentniListy.cz jste se pozastavoval nad jedním paragrafem v novém azylovém zákonu. Ten praví, že pokud někdo nesouhlasí s tím, aby mu tlumočila osoba jiného pohlaví, má možnost požádat o změnu. Zmínil jste, že tato pasáž Vás rozladila natolik, že byste dokonce „osobně někoho hnal svinským krokem“. Můžete být konkrétnější?

Vysvětlím, v kterém případě může tato situace nastat. Podle mého názoru mohou mít důvod požádat o změnu pohlaví tlumočníka pouze muslimové, kteří považují ženy za méněcenné a proto upřednostní muže. Žena bez burky je pobuřuje. Myslím si, že pokud chce někdo emigrovat k nám, má respektovat naše zákony a u nás jsou ženy rovnoprávné. No a my jsme v novém azylovém zákonu tuhle, s odpuštěním volovinu, nechali. Mělo by platit, že zemi, kam se běženci stěhují, respektují a budou ctít její pravidla.
Zatím byl materiál jen v bezpečnostním výboru, takže teprve půjde do Poslanecké sněmovny. Tam samozřejmě sdělím své stanovisko, ale většinový názor je většinový názor.
A jako celek, jak hodnotíte nový azylový zákon?
Jinak jsem docela spokojený. Možná i některá pravidla zpřísňuje. Ovšem případ, o kterém jsme hovořili, je do nebe volající a docela svědčí o tom, kdo ho připravoval.
Migrace je zásadní téma současnosti a například podle profesora Miroslava Bárty k nám nevyhnutelně zamíří miliony dalších běženců, které vyžene z Afriky nikoliv válka, ale sucho. Vidí tedy další pokračování této, podle něj, mnohem menší migrační vlny. Jak si zatím Evropa vede v boji se současnou migrační „vlnkou“? A co bude dál?
Pan profesor má samozřejmě pravdu, Afrika má nedostatek vody a hovoří se o tom, že problém bude stále větší a větší. Dnes jsou důvodem uprchlictví hlavně války, strach o život a hlad. Uprchlíky ze Sýrie vnímám jako lidi, kteří prchají před Islámským státem, a kteří se bojí o život a těm bychom měli pomoci. A co se týká v podstatě stěhování národů, pak bychom měli s předstihem přemýšlet o tom, jak lidem pomoci v místech konfliktů. Abychom mohli vytvořit nový stát v Evropě, na to u nás místo není.
další články : 

Tady chcíp pes. A najednou sem povezou přičmoudlivce a dají na to miliony.


V současné době se připravuje otevírání dvou nových záchytných zařízení pro stovky migrantů. Bude objektů s tímto využitím přibývat?
Pokud se naše vláda rozhodne, že bude přijímat větší počet uprchlíků, pak budou vznikat tábory na dalších místech, samozřejmě ano. Pokud půjde o humanitární pomoc, budu souhlasit. Když začala krize na Ukrajině, z Donbasu do Ruské federace uprchlo přes milion lidí a také se o ně postarali, protože lidé utíkali před nebezpečím. Myslím si, že je normální, když si mezi sebou lidé pomáhají, a pokud toho nebudeme schopní, civilizace ztrácí význam. Neměl bych problém mít uprchlický tábor u nás za barákem.
Když už jste zmínil Ukrajinu, podívejme se zpátky v čase. Byla Ukrajina jen malé nedorozumění, nebo šlo o začátek ruské agresivity vůči Evropě, anebo, a to také slýcháme, šlo o promyšlený krok Západu k oslabení Ruska?
Agresivitu vůči Evropě jsem nezaznamenal ani v jednom případě. První tanky, které přejely demarkační linii, když bych si nějakou představil, určitě nejely z východu na západ, ale ze západu na východ. Vše začalo tím, že na Majdanu někdo zabil spoustu lidí a dodnes není vše řádně vyšetřeno. Zaznamenal jsem informace o tom, že svou roli sehrál Pravý sektor a chová se podivně do dnes. I vládě v Kyjevě se situace začíná vymykat z rukou. Že tam nacismus nějakým způsobem zakotvil a začali tam vykřikovat urážlivá hesla na adresu rusky mluvícího obyvatelstva, je fakt. To, že se tváříme, že to tak není, je chyba.
Já dokonce ani Krym nehodnotím jako něco velmi brutálního. Pokud by si místní občané neodhlasovali samostatnost v referendu a pak parlament neodhlasoval to, že chtějí být součástí Ruské federace, vznikla by stejná situace jako je teď na východě Ukrajiny. Lidé v pudu sebezáchovy hlasovali proto, že chtějí žít pod vlajkou Ruské federace.
Rusko modernizuje své zbraňové systémy, posiluje svou přítomnost blízko svých hranic. Jak toto může dopadnout? Jsou zde úvahy, že Rusko napadne některé evropské země, přátelé Ruska naopak tvrdí, že válku chystají USA... Jde pouze o spekulace, nebo může skutečně hrozit konflikt?
Ekonomickou válku už jsme my vyhlásili sankcemi. Agresivitu ze strany Ruska opravdu nevnímám. Rusko vždy bylo donuceno se tak akorát bránit a teď je to stejné. Tak velká země, která má zdroje, řekněte mi jeden důvod, proč by měla chtít útočit na jiné státy, když s nimi potřebuje obchodovat? Nemají důvod být agresivní, ale to, že jsou obklíčení americkými základnami, je fakt. To, že posilují zbraňové systémy, ano, ale posilují obranu. Myslím si, že Rusko je zahnáno do situace, že zbrojí, i když daleko méně než Západ, jsou někde na desetině, ale v rámci mobilizačních plánů a nasazení obyvatelstva jsou připraveni dobře.
další články :

Zveřejňujeme šokující informace abyste věděli, proč rozbili Úsvit Tomia Okamury



My, pokud jde o obranu země, spoléháme na NATO. Je to dostatečná záruka naší obrany?Co by potřebovala naše armáda, od dob vstupu do NATO zeštíhlená? A před čím je naše armáda schopna nás jako taková sama ubránit?
No, s těmi několika Pandury… Nevím, zda bychom byli schopní ubránit Českou republiku. Samozřejmě NATO je řešení, je to aliance, která by nám měla pomoci při nějakém nebezpečí. Pravdou je, že dobré zkušenosti s pomocí zahraničních partnerů ovšem nemáme a tak se nedivím ministrovi Stropnickému, že chce udělat inventuru lidí, kteří by byli schopní zem bránit, protože konfliktní situace nastat může. Nelze dopředu předvídat, co se může stát a obrana země by měla fungovat.
Naše česká společnost, 25 let svobodná, nyní ukotvená v západním světě... Do jaké míry naplňujeme potenciál toho, co bychom mohli mít a čím bychom mohli být? Jak mizí následky komunismu?
Prošvihli jsme dost možností. Přišli jsme o část průmyslu, množství zakázek, trhy. Evropskou unii jsem vítal, zvlášť Schengenský prostor. Po zkušenosti s Řeckem mám ale velkou skepsi k euru a nejsem si jistý, zda Evropská unie vydrží dalších 25 let a to je otázka na velkou diskusi. Když sleduji vývoj s Řeckem, jde o ekonomickou válku. I my jsme ponoření do dluhů, přitom před 25 lety jsme nebyli zadluženou zemí. Jsme brutálně navázáni na dodávku potravin z okolních států a pouze 60 procent pochází z našeho území. Zaslechl jsem od veterinářů, že tu máme prasat tak málo, jako bylo po druhé světové válce. Dotované zemědělství v Evropě vyrábí levněji a to vede k tomu, že dlouho opět soběstační nebudeme. Pokud se cokoli stane se spoluprací s Evropou, může nastat velký problém s tím, abychom se sami o sebe postarali. To je do určité míry i riziko bezpečnostního charakteru.
Politiků, kteří chyby v minulosti, na kterou se ptáte, dělali, bylo více a to, že se dnes stíhá David Rath? To je druhý extrém. V jeho případě se domnívám, že do určité míry se na něm právní systém podepsal. Odposlechy neměly být ústeckým soudem vůbec povoleny, byla tam porušena Listina základních práv a svobod.

Žádné komentáře:

Okomentovat