1. Česká kultura a literatura
Tady je výběr těch, na něž můžeme být právem pyšní, tak obsáhlý, že by mnoho z nich stálo za samostatný text. Pojďme si připomenout některé z těch nejvýznamnějších a stručně také jejich tvorbu.
Tady je výběr těch, na něž můžeme být právem pyšní, tak obsáhlý, že by mnoho z nich stálo za samostatný text. Pojďme si připomenout některé z těch nejvýznamnějších a stručně také jejich tvorbu.
Za skladatele jmenujme Antonína Dvořáka, jehož symfonické opusy patří dodnes ke světové špičce. Do historie se mimo jiné zapsal i tím, že první skladba, která zazněla po přistání v roce 1969 na Měsíci, byla jeho Novosvětská symfonie, jež patří k nejlepším dílům tohoto druhu v celé hudební historii. Nezapomenutelné jsou i Dvořákovy velké instrumentální skladby (Slovanské tance) nebo opery (Rusalka, Jakobín a další…).
Z literatury nesmíme opomenout prozaika, dramatika, novináře, překladatele a literárního kritika Karla Čapka s jeho utopistickými romány a dramaty (R.U.R., Věc Makropulos, Krakatit), s jeho Povídkami z jedné a druhé kapsy, románem Hordubal nebo dramatem Bílá nemoc. Významnou osobností z této oblasti byl také básník a první a dosud i jediný český nositel Nobelovy ceny za literaturu Jaroslav Seifert, jenž svou tvarově dokonalou lyrikou interpretoval události, které se kolem něj děly, stejně jako dokázal poeticky zobrazit „všechny krásy světa“. Mezi jeho nejznámější díla patří například sbírka Zhasněte světla, reagující na mnichovské události roku 1938, nebo Vějíř Boženy Němcové či intimní poezie Maminka. Mezi další nezapomenutelná jména patří namátkově třeba Komenský, Mácha, Nezval nebo Škvorecký.
Ve filmové branži světovou proslulost získal a dobré jméno České republiky šířil a dodnes díky své tvorbě šíří filmový režisér Miloš Forman, jehož snímek Amadeus získal před 30 lety celkem 8 Oscarů. Oceněny byly ale i Formanovy další filmy. Oscara dostal například famózní Přelet nad kukaččím hnízdem s Jackem Nicholsonem v hlavní roli, Zlatého glóba snímek Lid vs. Larry Flynt, Stříbrného medvěda pak na Berlinale v roce 2000 snímek Muž na Měsíci.
2. Čeští lékaři
Můžeme na systém zdravotnické péče nadávat sebevíc, ale jedno se upřít nedá, máme špičkové lékaře. Kteří to jsou? Například MUDr. Pavel Pafko, přednosta chirurgické kliniky fakultní nemocnice v Praze-Motole, plicní chirurg, který v ČR zavedl transplantaci plic a operoval také bývalého prezidenta Havla. Mezi české lékařské špičky také patří MUDr. Jan Pirk, významný český kardiochirurg, přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM, který má na svém kontě již asi 7000 operací srdce (z toho 170 transplantací) a jehož tým v dubnu 2012 voperoval českému pacientovi, hasiči Jakubovi Halíkovi místo srdce dvě čerpadla, což byl významný moment pro světovou medicínu. Dále jsou to MUDr. Vladimír Beneš, vynikající cévní neurochirurg a neuroonkolog, přednosta neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze-Střešovicích, nebo MUDr. Pavel Dungl, dětský a rekonstrukční ortoped a přednosta ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka. Světově nejznámější je ale možná doktor Bohdan Pomahač – šéf plastické, úrazové a popáleninové chirurgie přední bostonské nemocnice, který drží celosvětový primát – transplantoval již sedmi pacientům novou tvář a třem úspěšně provedl oboustranné transplantace horních končetin.
Můžeme na systém zdravotnické péče nadávat sebevíc, ale jedno se upřít nedá, máme špičkové lékaře. Kteří to jsou? Například MUDr. Pavel Pafko, přednosta chirurgické kliniky fakultní nemocnice v Praze-Motole, plicní chirurg, který v ČR zavedl transplantaci plic a operoval také bývalého prezidenta Havla. Mezi české lékařské špičky také patří MUDr. Jan Pirk, významný český kardiochirurg, přednosta Kardiocentra a Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM, který má na svém kontě již asi 7000 operací srdce (z toho 170 transplantací) a jehož tým v dubnu 2012 voperoval českému pacientovi, hasiči Jakubovi Halíkovi místo srdce dvě čerpadla, což byl významný moment pro světovou medicínu. Dále jsou to MUDr. Vladimír Beneš, vynikající cévní neurochirurg a neuroonkolog, přednosta neurochirurgické kliniky ÚVN v Praze-Střešovicích, nebo MUDr. Pavel Dungl, dětský a rekonstrukční ortoped a přednosta ortopedické kliniky Fakultní nemocnice Bulovka. Světově nejznámější je ale možná doktor Bohdan Pomahač – šéf plastické, úrazové a popáleninové chirurgie přední bostonské nemocnice, který drží celosvětový primát – transplantoval již sedmi pacientům novou tvář a třem úspěšně provedl oboustranné transplantace horních končetin.
3. Pražský hrad a Praha
Za ten pohled přes řeku Vltavu by japonští návštěvníci platili možná i zlatými kreditkami. Pražský hrad, největší hradní komplex na světě, je tvořen rozsáhlým souborem paláců a církevních staveb se zastoupením všech architektonických stylů minulého tisíciletí a je to Národní kulturní památka a památka UNESCO. Praha se svým Karlovým mostem, Národním divadlem, Židovským městem, Rudolfinem, chrámy, kostely a mnoha dalšími památkami přiláká ročně 6 milionů turistů. To už stojí za trochu hrdosti.
Za ten pohled přes řeku Vltavu by japonští návštěvníci platili možná i zlatými kreditkami. Pražský hrad, největší hradní komplex na světě, je tvořen rozsáhlým souborem paláců a církevních staveb se zastoupením všech architektonických stylů minulého tisíciletí a je to Národní kulturní památka a památka UNESCO. Praha se svým Karlovým mostem, Národním divadlem, Židovským městem, Rudolfinem, chrámy, kostely a mnoha dalšími památkami přiláká ročně 6 milionů turistů. To už stojí za trochu hrdosti.
4. Čeští sportovci
Ve sportu se nám dařilo vždycky. Ať už zmíníme Emila Zátopka, jehož legendární výkon z olympijských her v Helsinkách v roce už nikdo nezopakuje, nebo Věru Čáslavskou, sedminásobnou olympijskou vítězku, čtyřnásobnou mistryni světa a jedenáctinásobnou mistryně Evropy, či Ivana Lendla, jenž je dodnes nejlepším českým mužským tenistou historie, je na co vzpomínat. A když už jsme u tenisu, v tomto ohledu se můžeme považovat za světovou velmoc. Mezi dvaceti nejlepšími tenistkami na světě jsou totiž aktuálně čtyři „naše“ – Kvitová, Šafářová, Plíšková a Záhlavová-Strýcová. Šestý nejlepší tenista současného světového žebříčku ATP je Tomáš Berdych. Stydět se nemusíme ani v jiných sportech. Pavel Nedvěd získal v roce 2004 Zlatý míč, cenu pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Jaromír Jágr se řadí mezi nejlepší hokejisty světa, Petr Čech byl prohlášen za nejlepšího brankáře historie anglické ligy, rychlobruslařka Martina Sáblíková je trojnásobná olympijská vítězka a několikanásobná mistryně ČR, Evropy i světa.
Ve sportu se nám dařilo vždycky. Ať už zmíníme Emila Zátopka, jehož legendární výkon z olympijských her v Helsinkách v roce už nikdo nezopakuje, nebo Věru Čáslavskou, sedminásobnou olympijskou vítězku, čtyřnásobnou mistryni světa a jedenáctinásobnou mistryně Evropy, či Ivana Lendla, jenž je dodnes nejlepším českým mužským tenistou historie, je na co vzpomínat. A když už jsme u tenisu, v tomto ohledu se můžeme považovat za světovou velmoc. Mezi dvaceti nejlepšími tenistkami na světě jsou totiž aktuálně čtyři „naše“ – Kvitová, Šafářová, Plíšková a Záhlavová-Strýcová. Šestý nejlepší tenista současného světového žebříčku ATP je Tomáš Berdych. Stydět se nemusíme ani v jiných sportech. Pavel Nedvěd získal v roce 2004 Zlatý míč, cenu pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Jaromír Jágr se řadí mezi nejlepší hokejisty světa, Petr Čech byl prohlášen za nejlepšího brankáře historie anglické ligy, rychlobruslařka Martina Sáblíková je trojnásobná olympijská vítězka a několikanásobná mistryně ČR, Evropy i světa.
5. Fenomén HavelDramatika, spisovatele, československého a českého prezidenta z věhlasné podnikatelské a intelektuálské rodiny nám svého času záviděl celý svět. Havel za své literární a dramatické dílo získal řadou prestižních cen, za své smýšlení a celoživotní úsilí o dodržování lidských práv byl několikrát nominován na Nobelovu cenu míru a stal se laureátem nejvyšších státních vyznamenání mnoha států. Dodnes na něj vzpomíná řada osobností, mezi jinými i Ladislav Špaček
6. Čeští vojáci
Jsou potřební doma a jejich vynikajících schopností a nasazení se využívá na různých místech na světě. V misi KFOR v Kosovu například dvanáct let působili čeští geografové, odborníci na plánování letů vrtulníkových kapacit, zpravodajci a pracovníci kryptografické ochrany. Dnes je v místě 2. úkolové uskupení HQ KFOR, které tvoří 9. skupina českých vojáků. Čeští vojáci jsou také na misi v Sinaji nebo v Mali, skvělý polní chirurgický tým máme v Afghánistánu. Právě v afghánském Bagrámu obdrželi čeští vojáci letos v únoru jedno z nejvyšších amerických vojenských vyznamenání – Bronzovou hvězdu. Tu Pentagon uděluje za statečnost, vynikající služby v boji a významné skutky. České jednotce se totiž podařil „husarský kousek“. Zlikvidovali buňku Tálibánu a objevili obří skrýš výbušnin. „Jsem na ně opravdu pyšná,“ říká Jana Černochová, starostka Prahy 2 a členka Výboru pro obranu, a dodává: „Díky těm, kteří nasazovali životy v 1. světové válce, vzniklo Československo. I díky dobrovolníkům byly po Velké válce uhájeny jeho hranice. Odvážní Čechoslováci v uniformě bojovali proti Hitlerovi a mnozí z nich bojovali proti rudé totalitě a stali se její obětí. Podle mě je naše armáda jedním z pilířů naší státnosti.“
7. České vynálezy
Ať je to vynález premonstráta Prokopa Diviše, který ve své farní zahradě v Příměticích blízko Znojma umístil v roce 1754 první hromosvod, nebo pohon lodě pomocí parního stroje a šroubu vlastní konstrukce, jenž si nechal v roce 1827 patentovat český vynálezce Josef Ressel, či měkké kontaktní čočky Otta Wichterleho, objev českého chemika a zakladatel Ústavu makromolekulární chemie ČSAV v Praze, a v neposlední řadě třeba polarograf Jaroslava Heyrovského, zakladatele Polarografického ústavu ČSAV a prvního českého laureáta Nobelovy ceny, nemáme se za co stydět. Mezi českými vynálezy jsou to ovšem jen ty nejznámější, ve skutečnosti v Česku vznikla celá řada unikátních vynálezů, které jsou rozšířeny a hojně se využívají po celém světě. Jeden z nich používáme skoro všichni každý jen. Je jím kostka cukru (vynález z roku 1841).
8. České sklo a porcelán
Ve výrobě skla patříme jednoznačně mezi světovou špičku. České sklo se pyšní jednak tradicí i kvalitou, ale také mimořádnými tvůrčími schopnostmi umělců z něj vyrábějících. Česká republika je druhá na světě v kilogramech vyrobeného skla na osobu. Sklo a porcelán patří k našim nejúspěšnějším vývozním artiklům a tradičně se používá také jako dárek pro zahraniční hosty.
Ve výrobě skla patříme jednoznačně mezi světovou špičku. České sklo se pyšní jednak tradicí i kvalitou, ale také mimořádnými tvůrčími schopnostmi umělců z něj vyrábějících. Česká republika je druhá na světě v kilogramech vyrobeného skla na osobu. Sklo a porcelán patří k našim nejúspěšnějším vývozním artiklům a tradičně se používá také jako dárek pro zahraniční hosty.
Když se řekne „porcelán“, myslí se tím u nás většinou „cibulák“, jehož název vznikl v 18. století vlastně omylem, když se tehdy v Evropě začaly při výzdobě hrnků a talířů používat orientální vzory s motivy granátového jablka. Obyvatelé Saska si jej oblíbili, ale dekor špatně interpretovali jako cibulku. Omyl byl na světě a drží se dodnes. Jednotlivé části vzoru mají svou symboliku. Větvička chryzantémy s velkým květem znázorňuje symbol času, bambusová větvička s liánou znamená soudržnost, květ pivoňky bohatství, vznešenost a vzrůst, granátová jablka pak plodnost. Cibulový porcelán, který se u nás vyrábí v Dubí od roku 1885, je v několika ohledech výjimečný. Jednak je zdoben pod glazurou (tuto techniku používají pouze čtyři firmy na světě), což mimo jiné znamená, že jej lze bez potíží použít v myčce nebo mikrovlnce, a jednak se jeho vzor zhruba 150 let nezměnil, a to proto, že se neokoukal, což je rarita. Mimořádné je i to, že si rozbitý kus můžete i po desetiletích dokoupit. Podle generálního ředitele Českého porcelánu Vladimíra Feixe tu nejméně na dobu třiceti let garantují dodání jednotlivých dílů ve stejném dekoru, tvaru i kvalitě. Mimochodem, Vladimír Feix je další rarita, ve firmě je od roku 1947, to znamená, že zde pracuje již 68 let!
9. Pivo a víno
České pivo je vyhlášené a v jeho vaření máme dlouhou tradici. Piva „plzeňského typu“ se dělají po celém světě. Ačkoliv jsme po revoluci zažili období, kdy kvalita pivovarů klesala a utíkalo se k tzv. europivům, v posledních několika letech zažíváme povedený comeback. Vznikají malé pivovary (Matuška, Kocour, Únětický pivovar), dělají se nefiltrovaná a nepasterizovaná piva a trendem je návrat k tradiční výrobě.
Další kapitolou jsou naše bílá a červená vína, jež se pokládají za jedna z nejlepších v Evropě, loni se mezi 1000 nejlepších vín světa v prestižní publikaci „1000 Vins du Monde“ dostalo 26 moravských. České a moravské odrůdy jsou vyhlášené a vínům se u nás daří nejen na Moravě, ale také v Čechách. Vládne trochu mýtus, že neumíme červená vína. Není to tak. Je ale pravda, že po revoluci tady vznikl „hlad“ po výrazných voňavých vínech, která se sem začala dovážet z Austrálie, Chile a jiných zemí. Naši vinaři se je pokoušeli dělat i u nás, ovšem bez velké slávy. Proto se pak vrátili k odrůdám, kterým se u nás přirozeně daří, a to je například Frankovka Vavřinec. Vyšlechtili jsme ale i nové odrůdy, které se potom rozšířily do Evropy, jednou z nich je André. Jelikož je u nás počasí velice proměnlivé, vinaři mají s víny jednak více práce, jednak vína stejné odrůdy stejného výrobce nejsou každý rok stejná, což je vlastně docela zajímavé.
10. Český chleba
Nahoře křupavý, uvnitř vláčný a v chuti lehounce nakyslý. Takový je náš pšenično-žitný chleba, symbol kulinární identity, který jinde na světě těžko dostanete, podobná receptura se totiž používá jen v části jižního Polska, Německa, severního Rakouska a Slovenska. Svou chutí je náš chleba natolik specifický, že chyběl ve stravě i českým vojákům, krmeným na misích americkou „toustovou buchtou“.
Klasický český chleba obsahuje jen čtyři ingredience: mouku (smíchanou pšeničnou a žitnou), vodu, sůl a kmín. Většina jiných druhů chleba na světě je vyrobena pouze z pšeničné mouky (všechny bílé „veky“ na jihu). Kromě toho, v tradiční výrobě, která je posledních pár let opět v kurzu, se pro kynutí používal výhradně žitný kvásek, jenž má rovněž významný vliv na chuť a také na trvanlivost chleba. Pokud si budete chtít upéct pravý český chleba doma, právě bez kvásku se neobejdete. Můžete si jej buď vyrobit (zdlouhavý proces s nejistým výsledkem), nebo sehnat prostřednictvím takzvané kváskové mapy, běžně totiž k dostání není. Kváskové chleby taky prodávají menší pekárny i některé vybrané řetězce.
Žádné komentáře:
Okomentovat