Kam zmizely blogy Provazníkové a Mazurky? aneb pane Bango, jako šéfadmin jste selhal

Za poslední rok byla odejita hezká řádka autorů, vesměs čtených a oblíbených. Zdejší cenzorské osazenstvo, kteří si pořád ještě říkají admini, to tu řídí rukou přísnou a nespravedlivou. Kdo se ozve, je seknut přes prsty či smázán.

autorka : Jitka Přikrylová

Dnes byl zrušen blog Lucii Provazníkové za to, že si dovolila v onom slavíkovském sporu Ortel vs. Banga postavit se na stranu stříbrné kapely. Plné znění tohoto blogu už převzala celá řádka serverů, najdete ho i s komentářem např. na Parlamentních listech ZDE. Lucie zde hodnotí a srovnává ony údajně “náckovské” texty písní skupiny Ortel s opravdu nechutnými texty páně Bangovy. Maličký vzorek z nich vám ukápnu níže.

Lucie ve svém textu Radka Bangu vůbec nešetřila, ostře se vyjádřila i k onomu zvrácenému kultu zbožňování a ochranářství vůči menšinám, které s chutí cituji a zároveň jejímu přesnému shrnutí tleskám:

“Nechat (téměř) vyhrát v uhlazené komediantské šaškarádě někoho, koho se neomarxističtí komedianti s IQ brambory snaží mediálně zničit, je prostě forma protestu. Protestu proti všemu tomu omezování a regulacím. Ale především proti všem fakticky nevzdělaným kašparům, kteří jen díky technologiím dnešní doby neživoří na hradních nádvořích, ale čumí na nás i v obýváku z čumbedny a z titulních stránek blitkovin. Většina z nich hraje ve státem dotovaných divadlech, kterých je jak nas..., kvalita nikde. A tyhle výpečky pak kážou lidem, jak jsme xenofobní národ a máme přijímat uprchlíky.”

Na Parlamentních listech se píše, že blog byl smazán “údajně po stížnosti bratra Radka Bangy, Patrika”.

Lucka si prostě dovolila moc. Co já vidím jako čtivé a zajímavý názor výborné blogerky s břitkým smyslem vyjádřit se k meritu věci, se jí na iDnesu stalo osudným. Jen proto, že se navezla do chráněného adminova bratra, navíc z chráněné menšiny. Fakt nerozum.

Smazaný blog měl v tu chvíli karmu přes 47 a zrušení blogu neušlo pozornosti ostatních blogerů. Takže se brzy objevil text Luďka Mazurky, jehož titulek jsem si dovolila ve svém parafrázovat. Zatímco Lucie svůj názor na hudbu a texty dvou rozdílných hudebních uskupení vyjádřila bez servítků, Luděk poměrně věcně a argumentačně přesně ve svém blogu “Kde je blog Lucie Provazníkové?” projevil kolegialitu. Slušně, jemně a decentně. Vyjádřil zásadní nesouhlas s odstraněním blogů Lucie Provazníkové a s jejím úplným zablokováním” a požaduje, aby blogy Lucie Provazníkové byly znovu vráceny a zpřístupněny. Naiva. Slušnost mu byla prd platná, že. Jeho blog byl odsunut do Hyde Parku, najdete ho ZDE. Nedělám si iluze, tenhle můj blog ho v lepším případě bude následovat, v horším si coby exblogerka z iDnesu připiju virtuálně na zdraví s Luckou.

Vem to čert.

Blog mám na iDnesu skoro od úplného počátku, kdy tuto sekci iDnes otevřela, první blog jsem tu publikovala v červnu 2007. Admini byli tenkrát přátelští, komunikativní, milovali různorodost názorů a taky ho podporovali. No opravdu!

Dnes je tato kdysi tak populární sekce iDnesu, a to jak ze strany čtenářů, redaktorů i samotných blogerů, tak dnes je pod přísným biřickým dohledem pana Bangy, jeho rodiny a přátel. Ti vybírají do výběru na titulku hrstku protěžovaných autorů pořád dokolečka a dokola. Pokud už jste taky přestali to, co je šoupnuto na titulku do výběru číst, tyhle blogery poznáte snadno. Pokaždé, když nějaký bloger vyjádří svůj názor na to, jak to na blozích iDnesu poslední dobou chodí, některý z adminských mazlíčků napíše blog, kde se jich srdnatě zastane. Je to sranda. Strašně mi to připomíná ono slavné “Tady jsem si dovolil švestičky ze své zahrádky”. Ona to vlastně až taková prdel není. Celá blogerská sféra na iDnesu je rozeštvaná, nálada oboustranně nepřátelská.

Pane Bango, tohle je bezpochyby vaše selhání jako šéfadmina.

Ještě by se dalo pochopit, že iDnes se vykašlala na novinařinu, nezaujatost a právo projevit názor ve prospěch toho, že holt je soukromým subjektem a má svého majitele, že. Jenže od doby, kdy je šéfadminem Banga, docela bez zábran si z toho dělá dílem propagaci rodiny, zejména bratra, který má pocit, že je muzikant, dílem pak se blog na iDnesu zdá být jakousi odnoží Romea.cz.

Jestliže Kodex blogera je velmi obsáhlý, řekla bych, že tu zoufale chybí cosi jako Kodex administrátora.

Myslím, že jestli to takhle půjde dál, blogeři budou odcházet či odejiti a až za pár měsíců bude anketa o Blogera roku, nepůjde o blogery nejlepší, nejoblíbenější či s nejvyšší karmou, ale prostě docela jednoduše ti, co zbyli. Ano, také přemýšlím, že zvednu kotvy. Dost možná jsem tomu právě napomohla. Ale zažila jsem komunismus, vyrůstala jsem s pocitem bezmoci z toho, že pravda se nesmí říkat. Za pravdu se trestá.

Já už nikdy nechci takhle držet hubu.

Díky osvětě Lucie Provazníkové jsem dnes „okusila“ trochu z onoho "umění", jež produkuje Radek Banga. Kdyby nebyl z oné chráněné menšiny, už dávno by ho popotahovali za jeho rasistické, do morku sexistické texty, ponižující ženy a deklasující je do role pohrdání hodného šukátka. Ani náhodou to není projev umělce, ale jen výpotek urputného masturbanta, co mu zoufalost nad nedostatkem sexu leze na mozek. Kdyby byl obyčejným, většinovým týpkem, bílým, nebo korektně řečeno spadal do kolonky caucasian, měl by utrum. Už dávno by kvůli němu někdo na protest odešel z předávání cen a pískal by si u toho.

Posuďte sami. Úryvek z písně „Černej kluk“:

Jeden černej kluk hledal takle šuk
jakou píču vošuká to mu bylo fuk
dal do kapsy love a už si to klove
přímo ven z domu do centra metropole
tam r ́n ́b klub spousta divnejch tlup
kundy ale supr tak zaplatil vstup
sotva došel k baru pička jako sviň
stačilo pár keců a už jdou na drink
ožral jí jak nic po třech panacích hrne si jí
co však prijde ani jeden z nich netuší
ještě ani ráno a řekla mu ano
šuk už byl jistej už je zaděláno
a tak si tak jdou už se vocucujou
a na dlouhou noc se připravujou
sotva dveře zavřou už mu hulí péro
do postele vlezou a jedou
jak to bylo dál to už je jedno
protože to podstatný je že
tenhle černej kluk teď chcípá na céčko omámen
za jedinou mrdačku je s timhle klukem amen

Nebo také skvostný úryvek ze skvostného textu písně s ladným názvem Chceš prcat:

Chceš prcat, prcat, prcat..
Jenom pro to přicházíš.
Chceš prcat, prcat, prcat..
Celou dobu o tom víš.
Chceš prcat, prcat, prcat..
Marně se tomu bráníš,
nakonec mě stejně vykouříš.

A pokud nemáte dost, ještě “takypíseň” nazvaná Mrdám tě:

Mrdám Tě narvu Ti ho čubko do kundy
seš děvka a všichni to víí
kouříš mě nastříkám Ti to na kozy
nic jinýho si ani nezasloužíš

Když si zajdete na stránky páně Bangovy kapely a pročítáte, jak se plácá po rameni s výpočtem úspěchů, máte asi potřebu přečíst si ty texty ještě jednou, třeba vám něco ušlo. Nebo to bude fenomenální hudbou, řeknete si. No, doporučuju youtube.

Ale vysvětlení je asi mnohem prozaičtější. Běžte zpátky k onomu zakázanému textu Lucky Provazníkové a o tom o privilegiích menšin. Ano, i takhle se dá „dělat muzika“.

A ano, i takhle se dá “adminovat” blog.

Autor: Jitka Přikrylová

Autor: Jitka Přikrylová