Lavinovou smršť uprchlíků, valících se na Evropu, spustil počáteční vstřícný postoj Frau Merkel, který se dnes rapidně proměňuje.
autorka článku Eva Valerie Maxová
Světová i česká média mají co dělat, aby stíhala průvan, který se prohání evropským domem v souvislosti s uprchlickou krizí. Na čí stranu se postavit? V jakém duchu vést mediální propagandu? Pro čtenáře a blaho vyděšené Evropy, nebo pro prchající Syřany, kteří často bez dokladů, to že jsou Syřany, jen účelově předstírají.
Mediální masáž musí fungovat tak, aby realističtí, Evropu chránící občané, nakonec vyšli jako xenofobní, islamofobní a rasističtí jedinci, kteří nechtějí pochopit a obětovat své země ve jménu Alláha.
Jenže to jaksi nefunguje. Alespoň na myslící jedince a nepomáhají ani v médiích a na sítích nasazené fotografie malých uprchlických dětí, v náručích zdivočelých otců, ani srdceryvné reportáže, o tom, jak bylo těžké s iphonem a tisícovkou euro přeplout moře do ráje. Protože ráj, to je Německo.
Slzy se v našich očích neobjevují ani po zveřejnění fotografie utonulého chlapce, jehož mrtvé tělíčko bylo pro tuto fotografii cíleně naaranžováno, a jehož otec byl nakonec samotným přepravcem uprchlíků z Turecka. Zkrátka pravda vyšla a vyjde nakonec vždy najevo. A to se nemusí propagandistům invaze líbit a ani nelíbí.
Šiřitelé islámu expandují do Německa s takovou vervou, že to uzavírá hranice a jejich laskavá Mutti Merkel apeluje důrazně na okolní země, aby s přívalem pomohly i ony. Nová opatření se prý nedotknou práv uprchlíků přijít do Německa.
Co samotní Němci? Podívá se jim, jakmile jejich zemi zaplaví statisíce nových běženců, sebevědomá arogantní kancléřka do očí? Zvládne to? Nebo pak německá média proti svým občanům, odpůrcům pokračující islamizace Germánie, zahájí mediální proislámskou propagandu? Dost možná, že k obhájení prvotního nadšení pro novou pracovní sílu a zdravé rodičky budoucích Němců bude vláda nucena křečovitě zřídit ministerstvo propagandy, jak už tomu v historii Německa bylo.
Německo se stydí za to, co historicky bylo a ve své úzkosti a pýše dělá velké chyby.
Byla to nacistická propaganda v čele s Hitlerem, co tehdy přesvědčila masy, že jedině nacismus může zlepšit jejich životní podmínky. Bestie propaganda:
Ta zlá úmyslná, systematická snaha ovlivnit, zmanipulovat masy, veřejnost pro specifické zájmy nějaké skupiny, pomocí argumentů. Propagandu je třeba cílit efektivně, přizpůsobit konkrétním potřebám situace a publiku, které si ji musí zapamatovat.
Potřeba jsou dané nástroje, obecnější názory pomůže utvořit tisk, symbolicky se dají využít úderné plakáty s jasným symbolem, využívá se rozhlasu, televize a filmu. Propagandu lze účinně dělat i ve školství a vzdělávacím systému, žáci a studenti jsou lehce zmanipulovatelní.
Propaganda potřebuje nepřítele, dnes a v tomto případě xenofoby, nácky, islamofoby a rasisty, kteří odmítají nebohé uprchlíky. Propagandista se na nepřítele dívá svrchu a opovrhuje jím, v médiích se objevuje dělení „MY“, ti dobří a „ONI“ ti špatní. My, dobří, se sjednocujeme proti těm špatným. My islamofilové proti islamofobům. My multikulturalisté proti xenofobům a rasistům!
Nacistická propaganda patří historicky stále mezi nejlepší. Využívala obratně rétoriky, děsivých symbolů, válečné hudby, vojenských pochodů, mýtu „Říše“ – Lebensraumu, mýtu vůdce, spasitele a zachránce německého národa. Pokud šlo o tehdejší tisk, nacisté mu udávali směr, kontrolovali redakce, vydavatelství a tiskařství, vše bylo cílené a přesné. Podle ministra propagandy Goebbelse bylo nutné, aby novinové titulky odpovídaly obsahu článků a čtenáři nenašli žádné nesrovnalosti a nezačali pochybovat o pravdivosti a důvěryhodnosti daných novin. Nepřítelem říše byli komunisti, Slované, kapitalisté a Židé.
Německo bylo vnímáno jako „Nový pořádek“, „mladý národ, který se musí osvobodit“, v boji s Ruskem bylo Německo „bojovníkem za tradici, civilizaci, křesťanství a rytířkost“, zatímco, Rusové byly „subhumánní bezbožné Rudé hordy“, které je třeba zničit, stejně jako drzé, vychytralé, úskočné Židy a druhořadé špinavé Slovany, kteří buď budou Německu sloužit, nebo budou vymýceni.
Od roku 1933 do čela Říšského mnisterstva veřejné osvěty a propagandy nastoupil Joseph Goebbels a Hitler veřejně vyhlásil: „Účelem propagandy není vzdělávat ty, kteří už vzděláni jsou, ani ty, kteří po vzdělání touží, jejím účelem je upoutat pozornost davu. Efektivní propaganda musí cílit na velmi nízké emoce davu a jeho takzvaný intelekt.“
Ano. Německá historie může stávající média, pokoušející se o uprchlickou propagandu, principům dobře cílené propagandy učit.
Hitler s Goebbelsem, tvrdí pragmatici, uměli manipulovat masami dokonale. Sám vůdce se netajil tím, že „ve velké lži je vždycky určitá část hodnověrnosti… a široké masy obyvatelstva lehčeji uvěří velkým lžím než malým, protože malých lží používají často sami, ale nikdy by je nenapadlo, že by mohl mít někdo tu drzost vymyslet si kolosální lež a vydávat ji za pravdu.“
„Umění propagandy leží v pochopení emocionálních idejí mas a v nalezení psychologické formy, která by upoutala jejich pozornost a zasáhla jejich srdce…Vnímavost velkých mas je omezená, jejich inteligence je malá, avšak síla zapomínání je nezměrná. V důsledku těchto faktů, propaganda musí být limitována na pár základních bodů a musí se stále točit kolem několika sloganů, dokud i ten poslední občan nepochopí její sdělení.“
V knize Mein Kampf uvedl Hitler několik základních pravidel k úspěšné propagandě:
- nemluvit o abstraktních idejích, apelovat na emoce
- opakovat základní myšlenky, stereotypní fráze, vyhnout se objektivitě
- předkládat pouze jednu stranu argumentu
- neustále kritizovat nepřátele státu
- identifikovat jednoho speciálního nepřítele jako objekt nejvyššího hanobení
Slovy Goebbelse (1928): „…úlohou propagandy není být duchaplná, jejím úkolem je dosáhnout úspěchu. Propaganda nemá vůbec být ani slušná, ani něžná, ani měkká, ani pokorná; propaganda má vést k úspěchu!“
Německo se obtížně zbavuje válečného stigmatu iniciátora a agresora, z mnoha důvodů spustilo uprchlickou invazi své země, kterou německá média ve své propagandě zobrazují jako dobrý skutek, populární kancléřka je focena s uprchlíky, děti a aktivisté vítají nadšeně uprchlíky na nádražích květinami a hračkami. Tolik radosti v této propagandistické mašinérii!
Faleš a opovržení je ve skutečnosti v domácnostech běžných Němců, kteří musí mlčet a dívat se na narůstající agresivní islamizaci Německa, kdysi toužícího po „Lebensraumu“. Potomci svých dědů a pradědů mlčky sledují dnešní vysmívající se propagandu, která promění historii jejich po staletí dobyvačné, agresivní a hrdé země, v zemi bez hrdosti a cti, v zemi plnou německých muslimů, mešit, Koránů a zahalených žen. Přijde ke slovu i šaría?
Propaganda je cílená bestie, která nikdy neslouží pravdivé a poctivé myšlence a samotnému národu. Tahle účelová bestie tu dnes manipuluje s lidskou morálkou, soucitem, zneužívá pojmů jako solidarita a pomoc trpícím, prý vyhnaným válkou, v neprospěch původních obyvatel Evropy.
Německý prezident lidských srdcí, německý kazatel svobody a demokracie Gauck nedávno vzkázal svým občanům: „Ještě více lidí než dosud se odpoutá od obrazu národa, který je homogenní, ve kterém je mateřskou řečí skoro všech němčina, ve kterém převažuje křesťanství a světlá barva kůže… Musíme národ nově definovat jako společenství různých.“
Nám Čechům našimi politiky takové vzkazy zatím sdělovány nejsou. V současné době nás svými neobjektivními propagandistickými sděleními zahlcují a obtěžují pouze naše česká média. Zatímco naše vláda dnes dala Bruselu jasně najevo, že kvóty a diktát Evropské unie je pro nás nepřípustný!
Pokud si jako národ, jako každý jednotlivec, zachováme jasnou mysl a zdravý rozum, nikdy nemůžeme podlehnout a nepodlehněme jakékoli propagandě a diktátu či výhrůžkám kohokoli zvenčí.
Výhradní právo rozhodovat o budoucnosti naší země, země našich předků i všech našich příštích potomků, náleží jen nám.
Nám…hrdým občanům České republiky!
