Třeba o jejím financování...
Při nedávných sprejerských útocích byly většinou cílem místa spojená s kampaní iniciativy Hate Free Culture. Podle řady názorů je „cílový“ efekt kampaně – tedy více tolerance a méně nenávistných projevů – kontraproduktivní a činnost Hate Free Culture, která pracuje s mnohamilionovým rozpočtem, spíš další spory a střety vyvolává.
Expert na extremismus Miroslav Mareš již dříve pro ParlamentníListy.cz o Hate Free Culture řekl, že pro prouprchlickou scénu slouží jako činitel, který ji utvrzuje ve vlastní pravdě, ale také povzbuzuje k větší aktivitě a k internetovým přestřelkám s protiuprchlickou skupinou. Efekt Hate Free kampaně podle Mareše není asi takový, jaký by si její autoři představovali, a problémem je i způsob financování, které odpůrci iniciativě Hate Free vyčítají, tedy že její kampaň platí stát.
video : Vrah Merkelová
Na financování Hate Free Culture po sprejerských excesech poukázal i místopředseda hnutí Pro Prahu Zbyněk Passer, podle nějž krajní levice pracuje „tak profesionálně, efektivně a s tak vysokým rozpočtem, že se jednomu nechce věřit, že to neprobíhá s pomocí složek ministerstva vnitra a za vládního financování“.
Rozpočet Hate Free Culture je naprosto skandální
K tématu se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil Petr Žantovský, podle nějž je rozpočet Hate Free Culture naprosto skandální. „Čtyřicet milionů vyhozených z okna na zbytečnosti, nazývané zde ,šířením dobré praxe‘. Za tytéž peníze by se dala postavit mateřská školka, menší domov důchodců, denní stacionář a podobná smysluplná aktivita. V té souvislosti připomínám aktuální rozhodnutí hl. m. Prahy finančně sanovat squat Klinika. Opět vyhozené peníze. Nemluvě o stamilionech, možná miliardách, které půjdou na přetvoření Nákladového nádraží Žižkov v jakési multikulturní centrum.
video : Švédska polícia sa rozhodla zverejniť počet zločinov, ktoré sa stali v ubytovniach pre azylantov
Také připomínám, že jen na různé NGO, zabývající se migrací, jsou z veřejných zdrojů desítky milionů a výsledkem jsou především mzdy, honoráře, brožury a cesťáky zaměstnanců,“ uvedl Žantovský podle ketrého projekt Hate Free Culture je jen jednou z mnoha ukázek toho, jak se vykrádají veřejné statky. „Ten, kdo tyto peníze schválil (jsou-li z veřejných zdrojů), by měl být pohnán k zodpovědnosti,“ dodává Petr Žantovský.
Blízko ke krajní levici
V otázce, zda projekt Hate Free Culture podporuje krajní levici, jak jej kritizuje Zbyněk Passer, má Petr Žantovský totožný názor „Aktivity takových to NGO projektů jsou vyloženě doménou levicového aktivismu. Co je totiž jeho hlavní vlastností? Přesvědčení, že oni jediná mají pravdu a mají právo, ba povinnost, tuto pravdu vštěpovat, ba diktovat všem ostatním, pomýleným. A odtud je velice blízko k fázi, když se pomýlení odmítnou nebo nestihnou polepšit, tak je ostrakizovat, vyloučit ze ,slušné‘ společnosti, vyhostit a exkomunikovat, popřípadě nakonec pozavírat do kriminálů a blázinců. Pak už to přestává být výlučným hájemstvím levice, tuto metodologii přesvědčivě realizoval třeba jistý Hitler. Ne náhodou se hnutím typu Duha nebo Greenpeace v západní odborné literatuře říká ,ekofašistická‘. Když se seznámíte s ideologií Duceho, přesně porozumíte, jak je to míněno,“ vyroval Petr Žantovský.
Mírnější kritiku vyslovil na adresu Hate Free Culture analytik Vojtěch Bednář. „Rozumím důvodům, pro které tento projekt existuje, ale současně se obávám, že jak jeho volba, tak provedení je přinejmenším velice nešťastné. Aktivity mají vést k podpoře kultury proti nenávisti, fakticky se ale skutečně může zdát, že vyznívají ve prospěch hnutí s určitým politickým názorem, což je pravděpodobně způsobeno volbou lidí, kteří projekt realizují, a v neposlední řadě volbou způsobů komunikace. Bohužel, pokud je toto v něčem negativní, je to z mého pohledu více, než v podpoře krajní levice v tom, že projekt nepřímo konsoliduje krajní pravici, a to proti sobě,“ kostatoval Vojtěch bednář. Skutečným rizikem Hate Free Culture je tak podle něj spíše to, že podporuje ty, kteří se proti němu vymezují, a že tak vlastně slouží přesnému opaku svého účelu.
Reálný efekt? Malý nebo opačný
S tím, že se reálný společenský efekt projektu Hate Free Culture míjí účelem, se ztotožnil i Petr Žantovský. „Jen se zvedne větší míra nevole a odporu k takovémuto vyhazování peněz, jichž se nedostává ve zdravotnictví, sociální péči, školství či kultuře. Už nyní většinová společnost považuje tyto aktivity za parazitní a zbytečné. Hate Free Culture je toho naprostou esencí. Jestli si někdo z těch, kdo stojí za tím – až už jsou to politikové či zájmové figury v pozadí – myslí, že tím zvýší svou společenskou autoritu, musím ho vyvést z omylu: nastane pravý opak. Údajným bojem s nenávistí jen vyvolávají nenávist,“ uvedl Žantovský.
Vojtěch Bednář předpokládá, že bude provedeno měření efektu kampaně Hate Free Culture, ale osobně si myslí, že její reálný společenský efekt je velice malý. „Společnost, budeme-li se tedy bavit o většině občanů desetimilionového státu, to prostě nezajímá. Mnohem vyšší je pochopitelně efekt na menšinu, která je tzv. veřejně aktivní. A obávám se, jak jsem už řekl, že i když nápad a myšlenka jsou správné, realizace bohužel směřuje někam jinam, než by si rozumný člověk přál,“ řekl Vojtěch Bednář.
Psal jsme :
Nezávislá veřejnoprávní ČT? Nenechte se vysmát. Bývalá zpravodajská hvězda už nemusí mlčet
zdroj : http://www.parlamentnilisty.cz/
Žádné komentáře:
Okomentovat