Ruská vojska jsou dislokována na okraji arménského města Gjumri, ani ne deset kilometrů od tureckých hranic, a po turecké agresi přicházejí čerstvé zprávy o posilování ruské letecké základny v Erebuni u arménské metropole Jerevanu.
Ruské ozbrojené síly jsou v Arménii umístěny od druhé poloviny devadesátých let a jejich přítomnost je upravena mezistátní smlouvou. Obě země jsou navíc členy Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (používaná ruská zkratka ODKB).
Umístění velké vojenské základny v těsné blízkosti tureckých hranic není náhodné: Arménie má s Tureckem historicky komplikované vztahy a Turecko se navíc v posledních letech všemožně snaží vtlačit pod svůj vliv Ázerbájdžán, se kterým je Arménie prakticky neustále na pokraji války o Náhorní Karabach.
Přítomnost 102. ruské vojenské základny v Gjumri a jejího vzdušného komponentu v Erebuni je prevencí možné eskalace tohoto regionálního konfliktu a jejich funkcí je také pomoc při zajištění hranice Arménie coby členského státu ODKB a Eurasijské ekonomické unie.
V posledních dnech ale uvedené skutečnosti nabývají na novém významu a získávají nový rozměr. Ministerstvo obrany Ruské federace vydalo v pondělí 7. prosince, ani ne dva týdny po zákeřném sestřelení ruského Su-24 tureckým letectvem, zprávu, která hovoří o posílení letecké skupiny v Erebuni.
Na základnu přelétlo z Ruska dalších sedm vrtulníků, úderných Mi-24P a transportních Mi-8MT, které byly původně umístěny na vojenském letišti Jižního vojenského okruhu v Krasnodarském kraji. A do konce roku zde přibude ještě jedna, nejspíš podobně složená skupina bojových vrtulníků z území Ruské federace.
Vrtulníky jsou zde umístěny společně s osmnácti stíhacími stroji MiG-29 ruských Vzdušných a kosmických sil, které zajišťují leteckou ochranu ruských vojsk a zčásti také chrání vzdušný prostor Arménie, jež nemá vlastní nadzvukové letectvo.
Celkově 102. ruská vojenská základna čítá až tři tisíce vojáků. Zatímco na letišti Erebuni jsou rozmístěny bojové letouny a vrtulníky, v Gjumri u tureckých hranic jsou připraveny desítky tanků T-72, bojových vozidel pěchoty BMP-2 a dělostřeleckých systémů. A konečně, Rusko v Arménii v minulých letech rozvinulo také několik baterií protiletadlových komplexů S-300, které umožňují kontrolu i části vzdušného prostoru Turecka.
Přestože zpráva ruského Ministerstva obrany neobsahovala zdůvodnění přesunu bojových vrtulníků do Arménie,načasování redislokace a charakter této bojové techniky jasně vypovídají o tom, že jde o další z řady ohlášených opatření v reakci na turecký „úder do zad“. Jaký vojenský význam má toto opatření a existence ruských základen v Arménii vůbec, prozradí už jen letmý pohled do mapy: Rusko může kontrolovat Turecko ze tří stran – ze severu z Krymu a Černého moře, z jihu ze syrské Latakie a z východu z Arménie.
Žádné komentáře:
Okomentovat