Včera to bylo 77 let, co byla podepsána Mnichovská dohoda. Co nás tzv. "mocnosti" hodily přes palubu v naději, že se samy zachrání. Dopadlo to, jak to dopadnout nutně muselo - jejich vlastním neuvěřitelným strádáním. Každý, kdo nebojuje, každý, kdo nebere osud do svých vlastních rukou, každý, kdo není zodpovědný za své činy, dopadne špatně!! Jako rozvodová právnička vám mohu říci, že na soukromé bázi to platí 100%. Vždy, když si chcete nějak ulehčit, když chcete jít tou zdánlivě jednodušší cestou a nevydat se tou, po které nakonec šel "hloupý Honza", zaplatíte mnohonásobně více, než by byla cena, kterou jste se zdráhali zaplatit na počátku... Tak to prostě je...
V politickém životě platí úplně totéž. Nejdražší a nejnebezpečnější je utíkání od problému, nasazování sobě i jiným růžových brýlí a zakrývání, případně i falšování reality. Za každý podvod na sobě samém tisíckrát zaplatíte. Za každý podvod na národu zaplatí každý příslušník toho národa tisíckrát... Pánům politikům toto permanentně uchází, a proto zde připomenu slova, která byla přímým důsledkem toho mnichovského Lösung, ze kterého posléze pošlo Endlösung:
„(Německo) Zaručuje našemu národu jeho vlastní národní bytí se všemi náležitostmi, potřebnými k uspořádání jeho vlastních věcí a k pěstování vlastního národního života. Oproti zahraničí přejímá Německá říše naše zastoupení a naši ochranu na základě společných zájmů. Vnitřní bezpečnost obstaráme si vlastními orgány. Hospodářský život náš bude organizován jednotně s hospodářským životem říše."
Emil Hácha, 16. března 1939
Emil Hácha, 16. března 1939
Žádné komentáře:
Okomentovat