Naši lidi žijí pod mostem a my budeme živit cizince?

Pořád chlastali, útočili občané, kteří žijí vedle uprchlického tábora, na vysokého úředníka. Ten velmi zajímavě odpovídal

Popisek: Ředitel odboru azylové a migrační politiky Tomáš Haišman na setkání s občany v obci Višní Lhoty. (vpravo náměstek ministra vnitra Jiří Nováček)

REPORTÁŽ Mezi nelegální běžence a místní obyvatele postaví Ministerstvo vnitra čtyři apůl metru vysoký žiletkový plot. I to se dozvěděli lidé z Vyšních Lhot, kde vznikne Zařízení pro zajištění cizinců před vyhoštěním, na setkání se zástupci ministerstva i policie. „Upřímně řečeno, v dnešní situaci se můžeme dostat do situace, že takové zařízení tu nebude jedno, dvě, tři, ale může jich být deset nebo patnáct,“ vysvětlil ředitel odboru azylové a migrační politiky Tomáš Haišman.

„Občané nesmí mít pocit ohrožení,“ zdůraznil na setkání s občany obce Vyšní Lhoty na Frýdecko-Místecku náměstek ministra vnitra Jiří Nováček. Využití dnes prázdného areálu pro Zařízení pro zajištění cizinců před vyhoštěním, jak zní oficiální název, považuje za „logické a efektivní“. „Je to pro osoby, které se dostaly na území České republiky do rozporu s cizineckou legislativou,“ vysvětlil pojmy na úvod Nováček. Vláda o převodu areálu ze správy Ministerstva spravedlnosti do správy Ministerstva vnitra rozhodla v pondělí. Besedy v zaplněné místní restauraci Maryčka se zúčastnili zástupci ministerstva, policie, uprchlických zařízení.

Haišman: „Člověk překoná čtyři a půl metrovou žiletkovou stěnu a v tu chvíli je zraněný.“

Jenže občané pocit ohrožení mají už teď. „Utečenci budou na cestě do jiné země. Co jim zbude? Budou chtít jen utíkat,“ namítal jeden z místních občanů. „Mezi tím, kde sedíme teď a budovou, vznikne čtyři a půl metru vysoký plot,“ ujistil ředitel odboru azylové a migrační politiky Tomáš Haišman a přesně také popsal, jaké překážky by musel cizinec překonat, pokud se rozhodne k útěku: „Člověk překoná čtyři a půl metrovou žiletkovou stěnu a v tu chvíli je zraněný. Přes stěnu se nedostane bez toho, aniž by měl pořezané ruce a nohy. Pak začíná běžet kamerový systém a policie je v pohotovosti,“ popsal plánované zajištění bezpečnosti Haišman s tím, že přes bezpečnostní systémy je téměř vyloučený útěk. „A co když bude policie špatně hlídat a chrápat?“ ozvalo se z publika.

Lidé upozornili na situace z minulosti: „Chlastali.“ „Rozkopávali zařízení, věčně se to spravovalo.“

Lidé také přirovnávali situaci k předchozímu zařízení žadatelů o azyl. „Nesměli požívat alkohol a přitom chlastali.“ K původnímu provozu se vrátila v otázce i další dáma z publika: „Jsou tu lidé, kteří pracovali v tehdejším uprchlickém zařízení. Co tam dělali Ukrajinci? Rozkopávali zařízení, věčně se to spravovalo. Jen deset milionů teď bude stát bezpečnostní ochrana. Proč to nedáte našim lidem? Američané udělali binec v Sýrii a my to máme platit? Naši lidi jsou pod mostem, ženy nemohou uživit děti a my budeme živit cizince? Proč tady nevybudujete domov důchodců pro naše lidi? Nechceme tady žádné vězení ani žádné takovéto lidi.“ Vyjádřila se další paní z publika, ozval se potlesk a také výkřik: „Hanba!“

Z publika: „Proč schůzka neproběhla dříve? Vy jste to přijeli jen oznámit!“

Pak se o slovo přihlásil další z místních občanů: „Bydlím tu sedm let a proč schůzka neproběhla dřív? Proč nevyužíváte vojenské prostory? Proč zrovna tady k nám? Bydlí tu 800 lidí a chcete tu dát stovky cizinců?“ V reakci na dotazy zmínil Nováček, že kapacita je přes 200 lidí a že situaci dřív vysvětlit nemohli: „Mohli jsme se samosprávou komunikovat, až se jednání posunula dál. Mohli jsme vás navštívit až v okamžiku, kdy vláda rozhodla.“ „Vy jste to přijeli jen oznámit!“ ozvalo se hned naštvaně z davu. V reakci na dotaz o případném využití vojenských prostor pak Haišman zmínil, že o využití jiných areálů, a to včetně vojenských, vedou debatu. „Upřímně řečeno, v dnešní situaci se můžeme dostat do situace, že takové zařízení tu nebude jedno, dvě, tři, ale může jich tu být deset nebo patnáct,“ dodal Haišman.

Haišman: „Zájem státu je, aby se tento člověk nepohyboval po našem území.“

Konkrétně pak Haišman také vysvětloval: „Všichni, kteří byli v detencích a jsou, neměli Českou republiku za cílovou zemi. Obvykle směřují do Německa nebo do Švédska. Proč je nepouštíme, proč je chytáme? Hlavně proto, že je Němci zachytí a stejně nám je vrátí. Němci zahájili intenzivní operaci kolem hranic,“ uvedl a také popsal, že policie sice neoperuje přímo na hranicích, ale z vnitrozemí zajišťuje prostor. Lidé byli ujištění, že podobně to funguje i u nás a že se strážci zákona snaží dostat cizince do vstupní země Evropské unie. 50 procent už v této chvíli se daří vracet. „Zájem státu je, aby se tento člověk nepohyboval po území státu. Proč ho zajišťujeme? Protože ho chceme vyhostit,“ konstatoval Haišman.

Selhaly obranné mechanismy Evropské unie

Došlo i na vysvětlení stavu v celoevropském kontextu. „Česká republika, pokud mohla, udržela počet žádostí o azyl na nízké úrovni. To nebylo proto, že bychom dělali špatnou politiku, dělali jsme ji dobře. Jen se teď stalo něco horšího, než kdoko-li čekal. Selhaly základní obranné mechanismy Evropské unie na dvou frontách, při ostraze vnitřní hranice v Itálii i Řecku,“ uvedl Haišman, který také upozornil, že v jiných státech je situace nesrovnatelně složitější. „Vláda dělá vše proto, aby minimalizovala dopady velmi kritické imigrační situace, kterou ČR, já nebo vy, nezavinili, ale společenství evropských států nás nutí k tomu, abychom byli do jisté míry solidární. Že se bráníme dělat věci, které se nám nařizují, jste si pravděpodobně také všimli,“ dodal a zmínil to, že předseda vlády Sobotka prosadil dobrovolnost přijímání běženců. Zhodnotil také, že problém migrace je celoevropský a budeme se muset se situací vyrovnat. Hovoří se o 60 milionech uprchlíků, kteří jsou v pohybu. Vážná otázka zní podle Haišmana jinak: „Pokud Evropská unie nezvládne situaci v Itálii a potažmo také v Africe nebo na Blízkém východě, stojíme před nepoměrně složitější situací,“ dodal s tím, že je nutná proměna evropské migrační politiky a ujistil, že ministr Chovanec má na celou věc jasné názory. V závěru debaty místní starostka poděkovala lidem za vcelku klidný průběh.

V zařízení mohou být cizinci až 180 dní

Podle Nováčka vláda v souvislosti s vytvořením tohoto zařízení rozhodla o navýšení pracovních míst Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra o 60. Náklady na zprovoznění objektů budou cca. deset milionů korun. Půjde o náklady na oplocení, kamerový systém a další vybavení. Do zdravotnického zařízení bude investováno asi 700 000 korun. Umístěno by v obci Vyšní Lhoty mělo být přes 200 cizinců. Tábor pro uprchlíky fungoval ve Vyšních Lhotách v letech 1993 až 2009, Zařízení pro zajištění cizinců před vyhoštěním by mělo být v provozu od října.

zdroj : http://www.parlamentnilisty.cz/